|
|
Návrh strategie zapojení 42 mechanizovaného praporu do zahraničních misí
Hochman, Jindřich ; Musil, Martin (vedoucí práce) ; Rypáček, Martin (oponent)
Po oficiálním podpisu Daytonské smlouvy v prosinci 1995 zahájila Česká republika éru přednostního vysílání jednotek do operací mnohonárodních sil pod vedením NATO, předurčených k vynucování míru, následné stabilizaci a obnově krizových oblastí. Charakter soudobých operací, způsob jejich vedení, prostředí, ve kterém jsou vedeny, asymetrický protivník a značné vzdálenosti do míst působení a prostředků kladou odlišné požadavky na schopnosti útvarů. V práci jsou nejčastěji použity logické metody, zejména analýza, syntéza, indukce a dedukce. Dále je vyžívána metoda pozorování, v analytických částech DP je použita analýza dokumentů a SWOT analýza. Jako technika sběru dat je využit strukturovaný rozhovor. Cílem návrhu strategie zapojení 42. mechanizovaného praporu do zahraničních misí je upozornit na to, co by dokument měl obsahovat a čím by se strategie měla zabývat. Návrh nepředkládá úplnou strategii, ale jen její hlavní principy a nastínění nezbytných prvků. Strategie zapojení 42. mechanizovaného praporu do zahraničních misí by měla být založena na těchto vizích: Výstavba nasaditelných a interoperabilních jednotek, zajištění efektivní organizace, řízení a velení, vzdělávání, příprava a výcvik. Globální cíl útvaru je vhodné formulovat takto: Podílení se na výstavbě funkčního systému obrany státu. Posláním praporu by měla být produkce čistého veřejného statku -- vnější bezpečnosti státu, v současném bezpečnostním prostředí prostřednictvím aktivního působení v operacích mimo území členských zemí NATO a EU. Samotné zpracování a realizace strategie by mělo být především předmětem činnosti štábu praporu.
|
|
|
Historie Sokola v Písku
OBERMAYER, Jan
Tato bakalářská práce se zabývá historií Sokola v Písku a to od samého počátku až do dnešní doby. Činnost sokolská dostala během svého vývoje několik ran osudu a musela být i několikrát ukončena. Nejen členové Sokola v Písku byly velmi hrdí a čestní vlastenci. Šli bránit republiku během první světové války, hlásili se do čs. legií a i po válce fungovali ve městě krojovaní Sokolové jako dozor a bránili rabování a chaosu. Zlatého věku dosáhlo u nás sokolské hnutí po I. světové válce, ale tento vrchol trval pouhých 20 let, něž jeho expanzi přerušila II. světová válka. I přes to v této době zaznamenal nebývalý rozvoj. Každý 15. občan byl jeho členem a celkový počet se blížil k milionu. Sokol podporoval vlastenecké cítění Čechů, což vyvrcholilo manifestací na X. všesokolském sletu v roce 1938. V následujících těžkých letech války němečtí okupanti Sokolům jejich postoje neodpustili, přibližně 12 000 členů bylo vězněno, 3 300 z nich v nacistických koncentračních táborech zahynulo. I písečtí Sokolové přišel o své nejlepší činovníky a členy. V roce 1941 byla organizace podruhé rozpuštěna a její majetek byl zabaven. Po dlouhých čtyřiceti letech komunistické totality a po jejím pádu povstal Sokol v roce 1990 znovu k životu. Tělocvičný proces v Sokole prošel velkou proměnou, protože vývoj v oblasti tělovýchovy stále pokračuje. Dřívější sokolské cvičení je dnes koncipováno jako všeobecná průprava pro děti a kondiční pro dospělé, v mnohém má ale ještě modernější ráz. Byla pozměněna forma i obsah, což si získává stále nové příznivce.
|
host ::
RSS.